Tomáš Krystlík / Přemysl Janýr - spustit debatu
Příští týden budou zrušeny Benešovy dekrety. Představme si takovou událost a v jejím světle celou následující debatu s tématy jako například Mnichov a co mu předcházelo - volby v roce 1935, fenomén SdP, požadavek sudetských němců na autonomii, jaký význam má datum 21. 09. 1938,
2. republika a v ní bující antisemitismus, odklon od všeho cizího, "cikánské" koncentrační tábory, protekorát a jeho vliv na utváření povahy českého národa ve smyslu rezignace na demokracii pod heslem vše pro blaho národa, raději pod ruským komunismem než pod Němci, Třetí republika, Beneš v exilu, ústavní a politická kontinuita, poválečný odsun neslovanského obyvatelstva, proč se čeští historici odmítají zabývat německými odhady ztrát...
Pozvání do debatního klubu přijali pánové Tomáš Krystlík, autor knih Zamlčené dějiny, které shrnují fakta, která poukazují na velmi odlišné role některých význačných osobností oproti předkládaným tvrzením a Přemysl Janýr, Signatář Charty 77 a člen VONSu. V roce 1979 zbaven čsl. občanství od té doby žije v Rakousku. Předseda Fóra pro česko-rakouský dialog, předseda sdružení Archivy, místopředseda sdružení Národy Podyjí.
Indexace:
02:34 - Co by se stalo, kdyby byly zrušeny Benešovy dekrety
07:50 - Mnichov a co mu předcházelo
15:16 - Přístupy Němců k samostatnému národu Čechů
23:41 - Pražský centralismus po roce 1918
26:00 – Počátky užívání živých jazyků
29:09 - Benešovy požadavky na oddělení německého etnika od českého
30:40 – Moravské vyrovnání
31:31 – Obraz nepřátelství mezi Čechy a Němci během první republiky
35:56 – Vývoj v prvních letech Československé republiky
36:54 - Školská politika
40:40 - Mentalita českých Němců
41:56 - Kdo jsou Sudetští Němci (správně Češi německého jazyka)
48:34 - Důvody vyostření česko-něm. vztahů
56:08 - Konrád Henlein – největší nepřítel českého lidu
01:03:03 – Původ nenávisti vůči Čechům ve 30. letech 20. století
01:03:57 – Hitler a nacismus - protičeská nenávist
01:05:23 - Hitlerovy plány na vojenské obsazení Československa
01:07:40 – Slavný Hitlerův projev z 12/9/1938
01:12:28 – Před Mnichovem, Benešův „Pátý plán“
01:20:28 – Mnichovská dohoda
01:24:24 – Mýtus „O nás bez nás“
01:26:09 - Druhá republika
01:34:49 - Vztah Čechů k Cikánům
01:46:37 – Počátek Protektorátu Čechy a Morava 14/3/1939
01:50:23 – Budování československé armády v zahraničí
01:52:25 - Londýnská exilová vláda a osobnost Edvarda Beneše
02:05:24 - Role Sovětského svazu k Benešovi a exilové vládě
02:12:04 - Exilová vláda
02:13:30 - Příprava poválečného vyhnání Němců
02:15:34 - Benešova jednání se Stalinem
02:18:07 - Benešova jednání s ÚV KSČ
02:19:32 – Zahraniční odboj
02:24:32 - Atentát na Heydricha
02:26:51 - Slovenské a Pražské národní povstání
02:29:25 - Převzetí moci Košickou vládou
02:32:10 - Poválečné odstavení odboje
02:33:28 - Poválečná republika
02:36:21 - Lež o zradě československých Němců
02:37:34 - Touha Beneše po prezidentském stolci
02:39:34 - Důvody Benešovy afinity k Sovětskému svazu
02:46:14 - Politické požadavky na vyhnání Němců
02:48:38 - Konec demokracie a závislost na Sovětském svazu
02:49:42 - Důvody vítězství komunistů v roce 1948
02:51:06 - Odsun Němců 1945-1947
03:01:00 - Brněnský pochod smrti
03:05:19 - Zákaz divokého odsunu v americké zóně
03:09:23 - Proč jiné země nevyháněly své Němce?
03:13:13 - Dobová kritika odsunů
03:18:06 - Maďarské vyrovnání s odsunem Němců
03:21:05 – Český proces vyrovnání od 90. let 20. století
03:27:41 - Proč se diskutéři věnují právě česko-německé otázce
03:38:08 - Historie je prostě široká
Podrobná indexace:
Tomáš Krystlík je česko-německý spisovatel a žurnalista. Jde o autora množství článků a esejí zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce.
Přemysl Janýr - Nar. 1949 v Českých Budějovicích, vyrůstal v Praze, 2 dospělé děti. Maturita 1968, pak studium žurnalistiky, 1973 ze studia vyloučen. Řada zaměstnání, m. j. statistik ve Výzkumném ústavu psychiatrickém a montér v ČKD Dukla. Signatář Charty 77 a člen VONSu. 1978 odjezd s rodinou do Vídně, studium publicistiky na Vídeňské univerzitě. 1979 zbaven čsl. občanství. V Rakousku převážně samostatné podnikání v IT, v posledních letech v iniciativách občanské společnosti. Předseda Fora pro česko rakouský dialog (https://www.a-cz-dialog.net), předseda sdružení Archivy (https://www.sdruzeniarchivy.cz), místopředseda sdružení Národy Podyjí.
Úvod:
Tomáš Krystlík : Já bych rád, abychom to omezili v podstatě na dvacáté století… protože, kdybychom začli někde ve středověku, tak bychom se nedobrali…konce.
02:34 Co by se stalo, kdyby byly zrušeny Benešovy dekrety
Přemysl Janýr: „V Čechách, ale i v zahraničí je představa, že Němci byli vyhnáni na základě Benešových dekretů, což není pravda. Benešovy dekrety, s výjimkou dekretu 33 o zbavení státní příslušnosti, nemají s vyhnáním nebo odsunem Němců nic společného. Ty, které se týkají Němců, Maďarů a jiných zrádců, ty se týkají jejich majetku, jejich zadržení v pracovních táborech, zadržení pracovních povolení atd. ale neexistuje žádná právní norma, která by nařizovala, nebo zřizovala vyhnání.“
Přemysl Janýr: „Benešovy dekrety už de facto právně neexistují. Jejich problém je to, že jsou součástí českého právního řádu podle vyjádření Ústavního soudu z roku 1995. Doufejme, že se najde nějaké řešení, například jiný zákon, které řekne, že už nejsou součástí českého právního řádu.“
07:50 Mnichov a co mu předcházelo
Český jazyk uzákoněn jako oficiální, tedy úřední jazyk. Úředník musel skládat velmi přísné zkoušky
Přemysl Janýr: „Čechy byly po celých 800 let dvojjazyčná země, kde vedle sebe existovala česky a německy mluvící část. A existovali vedle sebe bez konfliktů. Celá tato problematika počíná rokem 1848, kdy je najednou třeba nalézt řešení soužití dvou národů v jedné zemi. Čechy tvořily kmenovou část, tu nejbohatší a tu nejmocnější část Svaté říše národa Německého. Němci vždycky považovali Čechy za součást svého prostoru, svého kulturní, historického prostoru.“
15:16 Přístupy Němců k samostatnému národu Čechů
23:41 Pražský centralismus po roce 1918
Přemysl Janýr: „Čeští Němci z větší části nechtěli být součástí samostatné Československé republiky. Případná federace by tak vedla k faktickému oddělení Německé části. Pražský centralismus byl jediným možným východiskem, aby se Československo, splácané z různých národů, mohlo udržet pohromadě.“
26:00 – Počátky užívání živých jazyků
1816 – Latina byla nahrazena živými jazyky – počátek potíží česko-něm. vztahů – vybrána byla němčina. Čeština byla tak zanedbána, že byla nepoužitelná.
Přemysl Janýr: „Ti, kteří měli němčinu jako mateřštinu, byli naprosto zvýhodněni ve všech státních úřadech, ve službě, v obchodu atd. Každý, kdo mluvil jiným jazykem, musel nejdříve zvládnout němčinu na velmi dobrou úroveň.“
Sociální rozdíly na základě etnika.
29:09 Benešovy požadavky na oddělení německého etnika od českého
30:40 Moravské vyrovnání
31:31 Obraz nepřátelství mezi Čechy a Němci během první republiky
Přemysl Janýr: „Obě strany si je opečovávaly. Češi proto, aby ukázali, jak jim Němci ubližovali a že je bylo třeba konec vyhnat, sudetští Němci, aby ukázali ty křivdy, které se jim staly, jak trpěli.
35:56 Vývoj v prvních letech Československé republiky
Německý průmysl tíhne k Čechům, nemůže být otevřený pro něm. Průmysl, protože by nebyl konkurence schopný – 20. léta 20. století. Němci nás ctili jako vyspělý, stabilní stát a průmyslově rozvinutý stát.
36:54 Školská politika
Češi byli dosazeni do vedoucích pozic v německých oblastech a v typicky německých oblastech se zřizovaly české školy a německé, které měly více dětí, se zavíraly.
39:00:00 1929 - Společné oslavy Čechů a Němců Milénia Sv. Václava – slavili všichni dohromady, byli se schopni dohodnout.
40:40 Mentalita českých Němců
Tomáš Krystlík: Němci českých zemí de facto byli myšlením Rakušané a zemští Češi. Severní Čechy měly zase tah na Berlín a Drážďany.
41:56 Kdo jsou Sudetští Němci (správně Češi německého jazyka)
48:34 Důvody vyostření česko-něm vztahů
důsledek hospodářské krize – nejvíce průmyslu v Sudetech, tím pádem v krizi také největší nezaměstnanost, ČSR pro to nic neudělalo
český stát dával zakázky přednostně českým závodům. Německé fabriky to musely nějak řešit – Henleinovci
- krize odrazila do ČSR později, ale o to déle zůstala. Okolní země se díky Hitlerově zbrojení vzpamatovaly a čeští Němci chodili pracovat do zahraničí. Autoritativnější systémy se jevily být schopnější vypořádat se s krizí a pomoci svým občanům – krize demokracie nejen v Německu, ale i v Itálii, Rusku atd. celá Evropa si zahrávala s nacionálním socialismem nebo fašismem.
56:08 Konrád Henlein – největší nepřítel českého lidu
Henlein byl napůl Čech. K Německu se nikdy nehlásil, on byl vlastenec.
Program Sudetoněmecké strany byl pročeskoslovenský. Lidi, kteří ho volili, nevolili odtržení, ale autonomii v rámci Československa.
Heydrich mu začal osekávat jeho kamarádschaft v jeho NSDP.
Komunální volby 1938 – 90 % všech Němců volilo NSDP.
01:03:03 Původ nenávisti vůči Čechům ve 30. letech 20. století
V roce 1938 už smírčí řešení možný nebylo
01:03:57 Hitler a nacismus - protičeská nenávist
Přemysl Janýr: „Hitlerův národní socialismus je založen na nenávisti, síle, brutalitě, bezohlednosti, krutosti atd. Tento hodnotový systém se přebírá do celé společnosti. Šíří se z měst na vesnici, kde lidi po staletí žili pokojně vedle sebe. Zespoda tahle nenávist nevznikne, to jde svrchu. Do vesnic je importována přes intelektuály – faráře, učitele, studenty, taky přes média atd. Pak už si žije svůj život. Nacismus - to je nenávist. Nenávist je spolehlivý, populistický nástroj. Jako je dnes využíván např. proti cikánům.“
01:05:23 Hitlerovy plány na vojenské obsazení Československa
01:07:40 slavný Hitlerův projev z 12/9/1938
Tomáš Krystlín: „Ve slavném Hitlerově projevu na Parteitagu v Norimberku nezaznělo nic proti Čechům. Jen výtky vůči Benešovi – proti jeho politice. Nic hrůzného, co nám tady historici říkali, tam nebylo.“
V zářijové (1938) mobilizaci narukovaly minimálně 2/3 záložníků německé národnosti.
Přemysl Janýr: „Hitler zneužil sudetské Němce pro svoje cíle.“
Henlein zradil vlast dvakrát – svou českou, když ji předal Hitlerovi a svou německou, když posléze za války dělal zvěda pro Velkou Británii.
01:12:28 před Mnichovem, Benešův „Pátý plán“
(odstoupení území a výměna obyvatel)
Přemysl Janýr: „Beneš jedná protiústavně a vlastizrádně“ 20-21. 9.2013 – francouzská a britská vláda dávají Benešem „objednané“ ultimátum k odstoupení Sudet a česká vláda v čele s Benešem souhlasí s odstoupením pohraničí.
Další Hitlerovy požadavky, nároky Maďarska a Polska
01:20:28 Mnichovská dohoda
Tomáš Krystlík: Mnichovská dohoda byla podepsána na základě předchozích dohod. Ve Versaillské smlouvě a následujících jsou stanovy společenství národů, čl, 19. Rada Společnosti národů může vyzvat členské země, aby posoudily vhodnost platnosti mezinárodních smluv a chování států, které ohrožují světový mír. Locarnská dohoda z 1925 (Rýnský pakt), je největší ostuda české diplomacie z té doby. Itálie s Velkou Británií garantovaly západní německou hranici a belgicko- německé hranici, Německo se vzdalo nároků na Alsasko-Lotrinsko, ale východní hranice Německa nebyla jištěna žádnými garancemi. Veškeré otázky společného zájmu se řeší vzájemným jednáním, a když se to nevyřeší, podléhá řešení mezinárodnímu rozhodčímu řízení – arbitráži včetně hraničních záležitostí. Tzn., že když by ČSR vzneslo otázku o uznání hranic s Německo, muselo by nejdříve s Německem jednat. A když se nedohodly samy státy, zasáhly mocnosti. A právě to byla Mnichovská dohoda – byla to vlastně arbitráž. A poté ještě Vídeňská arbitráž.
01:24:24 Mýtus „O nás bez nás“
Tomáš Krystlík: „14. 3. 1939 začal Hitler obsazovat Moravskou Ostravu. Československá armáda zcela selhala, protože rozkaz k tomu, aby se nebránila, přišel až 15.3.“
01:26:09 Druhá republika
5.10.1938 abdikace Beneše na úřad prezidenta, což znamená, že se stal soukromou osobou.
Abdikace nebyla nutná. 13/10 1938 profesní komory lékařů, advokátů, inženýrů apod. se rozhodli nadále nepřijímat Židy do svých řad. A stávající Židy vyhodili. Taktéž UK Praha se dohodla, že příští dva semestry nebude Židy přijímat vůbec. – tahle nenávist nevznikla za dva týdny po Mnichovu, tak už v Češích musela být dávno před tím. Založeny cikánské tábory.
01:34:49 Vztah Čechů k Cikánům
Němci považovali cikány za árijskou rasu a až v roce 1942 Himmler vydává nařízení o deportaci cikánů a je velmi omezený, týká se např. míšenských cikánů, balkánských cikánů, romských cikánů … česká vláda v této otázce předběhla i samotné Němce.
Češi se stali během druhé republiky xenofobními – projevilo se to, přejmenovávali se i cizí názvy, vše cizí bylo nebezpečné. Problémy měli i lidi s německými jmény…
01:46:37 Počátek Protektorátu Čechy a Morava 14/3/1939
16/3/1939 Göring, velitel německého letectva, umožnil odvod českých letců do Luftwaffe. 70% československých letců se opravdu přihlásilo do služby Německa. Z toho důvodu začal československý odboj vyhánět české letce do zahraničí. Němci poté od toho sami upustili, protože jim letci „ulétali“ i se stroji do zahraničí. – Tomáš Krystlík.
01:50:23 Budování československé armády v zahraničí
Ti, kteří nakonec odešli, se ocitli v těžkých situacích, protože na ně nikdy nikdo nečekal, mohli max. nastoupit do fr. Legií.
01:52:25 Londýnská exilová vláda a osobnost Edvarda Beneše
Beneš je pro mocnosti neuznatelný, protože zradil svou zemi, pro Francii a Anglii byl nejdříve neakceptovatelný, až po přepadení Polska a SSSR a s porážkou Francie a s nástupem vlády Churchilla ve Velké Británii byla potřeba najít spojence proti Hitlerovi kdekoliv.
Polská vláda kompletně emigrovala do Anglie - Beneš to používal jako argument, že by měli uznat i jeho vládu – ale plně neuznali – byla z toho Prozatímní vláda, která zastupuje Československý lid, navíc v protektorátu byla vláda a to samé na Slovensku, takže ČSR vlastně vládu měla.
02:05:24 Role Sovětského svazu k Benešovi a exilové vládě
Beneš byl posedlý touhou se vrátit do čela státu jako prezident. Osobní touha po moci a prezidentském úřadu. I přes to, že zradil celý národ a abdikoval, tvářil se, že se nic nestalo a že je plnomocný zástupce trýzněného státu. Mocnosti jej až do napadení Ruska odmítaly uznat včetně jeho exilové vlády. 02:12:04 Exilová vláda
Vládu držel v poslušnosti. Všichni členové státní rady měli smlouvu, které byly vždy na rok, kdo se mu znelíbil, po roce ve ve státní radě skončil. Byla to jeho vláda, lidi si sám vybíral, nikdo je nevolil. Ani nesdílel s členy, co kde v zahraničí vyjednal. Například čtyři memoranda v Moskvě… nikdo dodnes neví, co v nich bylo. Co se tam ujednalo.
02:13:30 Příprava poválečného vyhnání Němců
02:15:34 Benešova jednání se Stalinem
Dohoda mezi Benešem a Stalinem v 1943. Beneš je ten iniciativní, který nabízí socializaci, znárodnění, orientaci na východ. On sám nabízí Podkarpatskou Rus - Beneš nesměl potrestat Slováky, na tom Stalin trval. Slovenská armáda po boku Wehrmachtu přepadla Polsko, ale i přesto Stalin zakázal jejich potrestání, s vysvětlením, že Slovan Slovanovi neublíží.
02:18:07 - Benešova jednání s ÚV KSČ
Tím Beneš vyřešil své zahraniční záležitosti směrem ke Stalinovi.
02:19:32 – Zahraniční odboj
02:24:32 - Atentát na Heydricha
Totálně zpackaná akce. Nepřipravená, nefungující kontakty, které dostali. I přesto uspěli. To jen odkrylo, že jsme plně nevyužili potenciál odboje, přitom měl obrovský potenciál, kdyby jej někdo správně řídil.
02:26:51 Slovenské a Pražské národní povstání
S těmi ale neměla česká, ani slovenská exilová vláda nic společného.
02:29:25 Převzetí moci Košickou vládou
02:32:10 poválečné odstavení odboje, protože Beneš už má nanominováno 16 ministrů, další se tam nevejdou - Přemysl Janýr
02:33:28 Poválečná republika
Veškerá kontinuita předválečné republiky zničena. Změny se týkaly legislativy, exekutivní moci, okresy nahrazeny výbory, zahraničně politicky, odkázanoslt na Sovětský svaz, znárodnění, pozemková reforma, právně flagrantní lež o kontinuitě Benešova prezidenství.
02:36:21 Lež o zradě československých Němců, že zradili republiku. Tvrdí se, že kdyby nezradili, tak by obtovali pro československé občanství – jenže to nesměli, optovat směly pouze osoby neněmecké národnosti. Češi mohli optovat. Češi ve vnitrozemí se bránili udělovat obecní domovské právo Čechům ze Sudet, takže když to nestihli, zbylo jim německé občanství, a tak museli do války.
02:37:34 Touha Beneše o prezidentský stolec zabránila postupu spojenců přes Itálii na sever a odstřižení cesty Sovětského svazu – vystoupil proti zájmům Britů a Američanům, chtěli odstínit Sovětský svaz, už byly dohody s Maďarskem a dalšími.
02:39:34 - Důvody Benešovy afinity k sovětskému svazu
Agent NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí) Socialistická i komunistická ideologie jsou internacionalistické ideologie, nicméně národní socialismus měl dvě roviny – orientoval se na národ, etnikum, vnitřně a pak na sociální otázky.
02:46:14 - Politické požadavky na vyhnání Němců
Tomáš Krystlík: „Poválečná situace připomínala nacismus. Jen se vyměnili nepřátelé. Nebyli to židi a cikáni, ale neslovanské národy.“
02:48:38 - Konec demokracie a závislost na Sovětském svazu
02:49:42 - Důvody vítězství komunistů v roce 1948
02:51:06 - Odsun Němců 1945-1947
Tomáš Krystlík: Počty zahynulých při odsunech – český odhad 22 247, německý odhad 273 000 z roku 1978 udělaný statistickým úřadem. Původním
odhadem na území Německé demokratické republiky přišlo přes 900 000 lidí, ale ve skutečnosti jen 600 000 Němců, což se ukázalo při sjednocení Německa. Padlo více ve válce, o 80 000. V roce 1946 91 000 Němců se prohlásilo za Čechy.
03:01:00 Brněnský pochod smrti
10% ztrát až 15 % ztráty. Brněnský pochod smrti by byl ještě šetrný způsob odsunu a měl 5 % úmrtnost.
03:05:19 Zákaz divokého odsunu v americké zóně
Smrt vojáků wehrmachtu, lidí bez domova – Češi se mstili všude.
03:09:23 Proč jiné země nevyháněly své Němce?
Tomáš Krystlík: „“Právo na vlast“ je v českém pojetí vztaženo na celou ČR, v německém pojetí je vztaženo na jednu vesnici, město, maximálně na region.“
03:13:13 Dobová kritika odsunů
Kritika odsunu proběhla už tehdy ze stran novinářů, ale i vzniká parlamentní komise, která má prošetřit průběh odsunu. 1948 ukončil proces vyrovnávání se s těmito násilnostmi. I ti, kteří byli odsouzeni, byli po 1948 propuštěni.
03:18:06 Maďarské vyrovnání s odsunem Němců
03:21:05 Český proces vyrovnání od 90. let 20. století
Restituce nejsou možné, majetky už nemáme, jsou rozkradeny. Není, co vracet. Tedy může být vyrovnání jen symbolické.
03:27:41 Proč se diskutéři věnují právě česko-německé otázce
03:38:08 Historie je prostě široká, nemá smysl cokoliv zatajovat. Ať si každý člověk udělá vlastní názor, ale musí mít k tomu dostatek pravdivých a komplexních informací. Češi nacionalismus – láska k vlasti, s tím, že ten národ, ke kterému patříme, je nadřazený.